Výlet do pohoří Králický Sněžník

Máte rádi hory? A máte raději hory, které se hemží turisty, takže si říkáte, že větší klid by byl možná i na Václaváku, nebo dáváte přednost horám, ve kterých nemusíte za celý den potkat ani živáčka?

Pokud patříte mezi ty, kteří chodí do hor proto, aby si mohli vychutnat samotu a božský klid, pak čtěte dále. Představíme vám nevelké, málo známé, téměř zapomenuté pohoří Králický Sněžník, které se rozkládá v severním výběžku Olomouckého kraje na česko-polské hranici. Z výše uvedeného vyplývá, že Králický Sněžník je vhodným výletním místem pro milovníky přírody, kteří vyhledávají turistickým ruchem zatím příliš neobjevená místa. Návštěva Králického Sněžníku se však může zalíbit i milovníkům vojenských opevnění a historie II. Světové války.

Neznámý Králický Sněžník

Když by vám dal někdo za úkol vyjmenovat pohoří naší země, pak by asi většinu lidí napadly Krkonoše, Beskydy, Jeseníky, Šumava, Orlické hory, Jizerské hory, atd. Králický Sněžník však nenapadne skoro nikoho a to i přesto, že se nachází hned vedle mnohem známějších Jeseníků. Králický Sněžník a Jeseníky od sebe odděluje jen asi 10 kilometrů. Největší města v okolí Králického Sněžníku jsou Staré Město pod Králickým Sněžníkem, Hanušovice a Králíky. Malá, ale turisticky trochu známější je pak vesnice Dolní Morava. Ideální výchozí místa pro túry po Králickém Sněžníku jsou obce Horní Morava, Sklené, Vysoké Žibřidovice, Chrastice, Stříbrnice nebo Nová Seninka. Z Polska se lze na turistické značky napojit z obcí Jodłów, Międzygórze, Sienna, Stara Morawa, Bolesławów nebo Nowa Morawa.

Vojenské opevnění na Králickém Sněžníku

Ač se Československo bojů druhé světové války nezúčastnilo, přesto je na jeho území možné nalézt mnoho staveb vojenského opevnění. Pokud jste příznivci staveb vojenského opevnění, pak se budete na Králickém Sněžníku cítit jako v ráji.

Linie vojenského opevnění

Oblast Králického Sněžníku se nachází na severní hranici naší země. Proto bylo toto pohoří protnuto severní linií československého opevnění, které bylo budováno již od roku 1935. Opevnění mělo mít stejnou funkci, jako mnohem známější Mažinotova linie ve Francii. Byly zde budovány lehké i těžké vojenské stavby, tzv. bunkry. Bunkry byly stavěny tak, aby mezi nimi nemohla nepřátelská vojska bez povšimnutí projít ani projet. Bunkry byly stavěny vždy na dohled jeden druhému, takže každá posádka bunkru viděla na posádky sousedních bunkrů. Zároveň byly bunkry rozmístěny tak daleko od sebe, aby mohli vojáci v bunkrech zbraněmi zneškodnit nepřátelské vojáky. Střílny v bunkrech byly však důmyslně orientovány tak, aby střelec nemohl zasáhnout sousední bunkr. Výstavba opevnění byla v plném proudu mezi léty 1935 až 1938.

Mnichovská dohoda

V roce 1938 však bylo na základě Mnichovské dohody rozhodnuto o tom, že Československo se dobrovolně vzdá pohraničí a případné hrozící války se nezúčastní. Stavba vojenského opevnění tak byla přerušena. Když připadlo české pohraničí Německé říši, vojenské opevnění posloužilo nacistické armádě jako výborné cvičiště. Německá armáda si na bunkrech odzkoušela své zbraně. Bunkry byly bombardovány, čímž se testovala výkonnost zbraní německého vojska a zároveň odolnost staveb. Naštěstí Němci nezničili všechny stavby vojenského opevnění a tak jich mnoho zbylo v poměrně zachovalém stavu. Některé významnější bunkry byly dokonce rekonstruovány.

Současný stav vojenského opevnění

V Králickém Sněžníku a jeho okolí byly vystavěny desítky staveb vojenského opevnění různých typů, z nichž některé jsou dnes po rekonstrukci, jsou stále provozuschopné a jsou také přístupné veřejnosti jako turistická atrakce. Mnoho, vlastně většina bunkrů bohužel chátrá. Jsou však volně přístupné, takže pro milovníky staveb vojenského opevnění může být takový celodenní pochod podél linie vojenských bunkrů opravdovým zážitkem. Bunkry se nacházejí v údolí, na svazích i na hřebenech hor a tvoří dlouhé, mnohakilometrové linie. U některých je stále možné pozorovat i sousední bunkry, ale mnoho bunkrů je dnes zarostlých dřevinami, takže sousední stavby jsou v terénu hůře dohledatelné.

Hory Králického Sněžníku

Pohoří Králického Sněžníku patří svou rozlohou mezi nejmenší pohoří naší země. Přesto se v Králickém Sněžníku nachází množství hor, které mají na české poměry vysokou nadmořskou výšku. Jsou to tyto vrcholy: Králický Sněžník – nejvyšší hora celého pohoří, která mu dala také název je vysoká 1423 metrů nad mořem. Další vrcholy jsou** Malý Sněžník** (1337 m), Sušina (1321 m), Hraniční Skály (1320), Podbělka (1307 m), Černá Kupa (1295 m),** Uhlisko** (1240 m), Slamník (1232 m), Souš (1224 m), Hleďsebe, v jiných mapách označená jako Výrovník (1190 m), Klepý, v některých mapách označený jako Klepáč (1143 m) a Sviní hora, v některých mapách zaznamenaná jako Srázná (1073 m). Na polské straně pohoří patří k nejvyšším vrcholům kromě těch, které leží přímo na hranici, a které máme tudíž s Polskem společné (Králický Sněžník, Malý Sněžník, Hleďsebe a Klepý) hory Czarna Góra (1204 m), Źmijowiec (1150 m) nebo Jaworowa Kopa (1138 m).

Nejvyšší hora – Králický Sněžník

Výše jsme sice uvedli, že pohoří Králický Sněžník je místo, kam se turisté příliš často nevydávají. To sice platí, jenže až na výjimku, kterou je právě nejvyšší vrchol celého pohoří. Na hoře Králický Sněžník lze potkat dost turistů, za obzvláště hezkého počasí se jich zde pohybuje i několik desítek, což je ve srovnání s jinými nejvyššími vrcholy v naší zemi přesto poměrně málo. Snad je to díky tomu, že na hoře Králický Sněžník není žádná turistická chata, ubytovna, rozhledna ani stánek s občerstvením či suvenýry. Rozhledna zde sice dříve stávala (mezi léty 1899 až 1973), ale pro narušenou statiku byla stržena – dodnes se na vrcholku hory povalují obří kamenné kvádry, z nichž byla rozhledna postavena. Rozhledna měla vskutku impozantní vzhled – svým tvarem připomínala věž středověkého hradu a u její paty byla přistavěna turistická chata, která byla pro špatný technický stav zdemolována ještě o dva roky dříve než rozhledna. ** **

Horu Králický Sněžník tvoří podlouhlý rozložitý masiv. Díky jeho majestátní výšce je z něj za výborné viditelnosti nádherný výhled na nedaleké Jeseníky, ale také na vzdálenější Orlické Hory a dokonce i na 70 kilometrů vzdálené Krkonoše. Kdo by za celý den skutečně nechtěl potkat živou duši, ten může vyrazit například na vrcholy jako je Souš, Sušina, Podbělka nebo Srázná.

Kde pramení řeka Morava?

Zdalipak obyvatelé Litovle, Olomouce, Kroměříže, Uherského Hradiště nebo Hodonína tuší, kde pramení řeka, která protéká jejich městy? Řeka Morava je se svou délkou 358 kilometrů třetí nejdelší českou řekou. Českou republiku její klikaté tělo protíná od severu k jihu. Čím je však řeka Morava ještě zajímavější je to, že její pramen se nachází ve velmi vysoké nadmořské výšce okolo 1380 metrů nad mořem, jen kousek pod vrcholem Králického Sněžníku.

Klepý – Trojmorský Vrch a kamenné moře

Další zajímavost se nachází na svazích** hory Klepý**, která se polsky jmenuje Trójmorski Wierch, což v češtině doslovně přeloženo znamená Trojmorský vrch. A proč Trojmorský? Na svazích Klepého pramení kromě řady menších dva hlavní potoky – Lipkovský potok a na polské straně Nysa Kłodzka. Kromě toho kolem úpatí Klepého protéká zatím jen asi 5 kilometrů dlouhá říčka Morava do niž se vlévá množství bezejmenných potůčků z východního svahu Klepého. Lipkovský potok se krátce po svém vzniku sloučí s Tichou Orlicí, ta se vleje do Orlice, Orlice se pak spojí s Labem a Labe odteče přes Německo do Severního moře. Polská říčka Nysa Kłodzka se již jako součást Odry dostane do Baltského moře a pouť řeky Moravy – ta je nejklikatější a nejdelší – po svém spojení s Dunajem se přes Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko a Ukrajinu dostane až do Černého moře – a právě proto se Klepý polsky jmenuje Trojmorský vrch – voda z jeho svahů odtéká do tří moří. Další zajímavostí Klepého jsou rozsáhlá kamenná moře, což jsou plochy pokryté pouze kameny, jaké známe například z mnohem vyšších Tater.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id20559 (skvela-zabava.cz#10087)


Přidat komentář