Moravskoslezské Beskydy

Máte rádi hory? Pokud ano, pak vás dnes pozveme na výlet do Moravskoslezských Beskyd. V Moravskoslezských Beskydech se nachází několik legendárních míst – jsou to především Lysá hora, Radhošť a Pustevny.

Tato místa jsou pravděpodobně známá všem, kteří již v Moravskoslezských Beskydech někdy byli. V** Moravskoslezských Beskydech** jsou však i místa, která jsou rovněž velmi zajímavá, jen nejsou tak navštěvovaná, protože na nich nejsou žádné turistické chaty s restauracemi, jak je tomu na výše jmenovaných místech. O to je to však lepší pro ty, kdo mají v přírodě raději klid a samotu než návaly lidí „jako na václaváku“.

Moravskoslezské Beskydy – geografická poloha

Moravskoslezské Beskydy se rozkládají v nejvýchodnější části České republiky na rozhraní Moravskoslezského a Zlínského kraje. Největší část Moravskoslezských Beskyd leží v okrese Frýdek-Místek, menší část na území okresů Vsetín a Nový Jičín. Na jihu Moravskoslezské Beskydy sousedí s Javorníky a Vsetínskými vrchy, na východě s polskými Beskydami a na severu a západě pak s beskydským předhůřím, nížinou okolo řeky Odry a hustě zalidněnou ostravskou aglomerací. Někteří horalé východní část Moravskoslezských Beskyd nazývají Těšínské Beskydy. Ještě nedávno, v dobách socialismu, byly hřebeny nejvyšších beskydských hor plné odumřelých uschlých stromů. Údajně za to byla zodpovědná nijak neomezovaná produkce spalin v ostravských průmyslových objektech. Dnes se však situace díky odsíření a omezování průmyslu na Ostravsku značně zlepšila a dříve holé hřebeny Lysé hory nebo Smrku zase začínají zarůstat novými zdravými stromy.

Moravskoslezské Beskydy – místa známá

Mezi známá místa patří:

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora je** nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd**. Její výška je 1323 metrů nad mořem (m. n. m.). Mnozí návštěvníci Beskyd, kteří již byli například na Pradědu v Jeseníkách nebo na Sněžce v Krkonoších, Lysou horu pro její nižší výšku podceňují. A pak to často končí tím, že se s „jazykem na vestě“ strašně diví tomu, jak je možné, že je tak moc unavila tak malá hora? Je to jednoduché. Lidé si neuvědomují, že výška údolí pod Lysou horou je jen okolo 450 metrů nad mořem, zatímco výška místa, ze kterého se vychází na Sněžku, je 950 m.n.m.

Nejkrásnější výhledy z Lysé hory jsou v zimě za inverze, protože tehdy jsou všechny mraky i prach dole v údolích a nahoře je naopak** vzduch úplně čistý**. Za inverze se z Lysé hory dají skvěle pozorovat Malá a Velká Fatra, Nízké, Západní i Vysoké Tatry a z českých hor také Jeseníky a Praděd.

Pustevny a Radhošť

Pokud vám prudké kopce dělají potíže, na Pustevny vás může** vyvést lanovka**. Na Pustevnách můžete obdivovat nejen krásné výhledy, ale také soubor tradičních dřevěných domů od architekta Dušana Jurkoviče. A ti zdatnější se mohou vydat po hřebenové trase okolo sochy pohanského boha Radegasta na vrchol Radhoště (1129 m.n.m.), kde je umístěno sousoší byzantských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje a stejnojmenná dřevěná kaple postavená v originálním, v Česku velmi vzácném, byzantském stylu. Tato kaple je rovněž nejvýše položená církevní stavba v České republice.

Moravskoslezské Beskydy – místa neznámá

V Moravskoslezských Beskydech je spoustu míst, kam turisté ve srovnání z Lysou horou nebo Pustevnami chodí daleko méně. Paradoxně je to jen proto, že tam nejsou restaurace. Tato místa jsou tedy vhodná pro toho, kdo chce na horách zažít** klid a ticho**. Z hor jsou to například vrcholy Smrk, Travný, Slavíč, Skalka, Velký Polom, Ostrý nebo Kněhyně. Můžete si také vybrat trasu, která ani není označená jako turistická značka. Tam máte šanci na klidnou procházku bez lidí úplně největší. Chce to jen podrobnou turistickou mapu v měřítku 1:50 000 a dobrou orientaci v mapách a terénu.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id20537 (skvela-zabava.cz#9952)


Přidat komentář